PORODNÍ BOLESTI... ohlédnutí za dramatem Toníčkova zrození

Antonín císařem Aneb O jednom pohádkovém těhotenství s dramatickým závěrem a finálním happyendem... souhrn událostí v dopise z porodnice  kamarádům (3. 2. 2012)

Ahoj naši blízcí a kamarádi,

všem vám děkuju za všechny podpůrné a gratulační esemesky... Toníček se má k světu, dnes už mě odpojili od poslední hadice, takže mi ho předají do péče a bude dobře :-)

Naznačovala jsem, že průběh přerodu Mikronauta na Mikropozemšťana  nebyl úplně hladký a některým z vás jsem přislíbila podrobnosti, tak to řeším společným emailem (budu ho psát tak nějak po chvilkách... ale snad ho dnes dokončím).

Mrňavější než mrňous

Jeho mrňavost (po porodu 2,400, nyní ještě něco ztratil) s dramatickým závěrem těhotenství nejspíš nesouvisí, něco se stalo někdy v týdnech předtím, ale co, to nikdo přesně neví, nejspíš nějaká infekce - vir nebo bakterie z jídla, vzduchu, z těla, nebo nějaká chyba mechanická,

přívodová v pupečníku... s tím, že jsem přibrala jen osm kilo to prý nesouvisí. 

Toníček se však stane součástí vědy již od kolébky, neboť kus mé placenty míří do výzkumu o těchto mikromiminkách, které se narodí zhruba v termínu, ale do 2,5 kilo (ta váha není kritická,

Toníček nemusel do inkubátoru, ani nemá žádnou zvláštní výživu, jen to to značí, že se někde stala chyba).

Zkažená plodovka

Onen závěr "těhotenství jako z reklamy na těhotenství" (bez komplikací, všechny testy vždy naprosto v pořádku, kontroly taktéž, matka ve velepohodě) - byl způsoben hlavně tzv. zkaženou plodovou vodou, takže Mikronautovi v ní nebylo dobře a kdyby v ní plaval ještě déle, mohlo mu to ublížit víc a víc... takhle díky správnému rozhodnutí dr. Neumannové z Bulovky (dík!) z toho vyváznul bez (zatím) zjevné úhony - buch, klep, ťuk - testy na infekce jsou v pořádku,

srdíčko, plíce fungují, jak mají, ultrazvuk hlavičky je v pořádku... snad se něco neobjeví... ale nestahujme gaťe před brodem, Tonda všechno zmákne!!!

Jak se to semlelo?

V úterý na běžné kontrole se doktorce nezdál "monitor" (křivka činnosti Mikronautího srdce), když se to zopakovalo, bylo to ok. Ultrazvuk byl bez problémů, Tonda měl podle něj vážit tři kila a těšiti se zdraví. Šla jsem domů, ale cítila jsem, že na mě něco leze (zvýšená teplota, nachlazení), zdřímla jsem si, pak jsem měla pocit, že Toník mezitím nějak zásadně změnil polohu... a pak jsem asi hodinu necítila žádné pohyby, takže přišly pochyby... Vyhodnotili jsme to raději na kontrolní výjezd do porodnice. 1. SPRÁVNÉ ROZHODNUTÍ :-)

V porodnici jsme si oddechli, Toníčkovo srdce pracovalo, ale opět ne tak, jak by mělo, něco prostě nebylo v oukeji. Doktorka se rozhodla, že si mě tam nechají na gynekologii na pozorování (spíše tedy na pozorování Toníčka), případně mi hned ráno vyvolají porod. (2. SPRÁVNÉ ROZHODNUTÍ). Tak jsem ulehla na třílůžák na gyndě. Zajímavá zkušenost, ale o tom jindy...

Nemocnice, kde nikdo nemá horečku

Během noci jsem cítila, že se mi zvyšuje teplota a začala jsem průjmařit (podobnou záležitostí prošel o víkendu Ondřej).  

V nemocnici mi jejich super moderní EU schválené infračervené teploměry naměřily 35, 5 a pak 36, 5, tak jsem si vyžádala rtuťák, páč jsem cítila, že to není dobrý, a ten ukázal osmatřicet (odbočka: den poté na JIPce mi opět infrákem naměřili 36,7 a když jsem si vyžádala rtuťák - sestra obracela oči v sloup, že jsem nějaká náročná - bylo tam třicet devět, no nekupte supermoderní teploměr, za ty prachy)... 

Celou středu teplota, můj stav i monitor Mikrouše kolísal nahoru dolů, horší, lepší... až do večera, kdy si mě vzala do parády MUDr. Neumannová. Vyšetření, opakovaný monitor... ještě v půl deváté to vypadalo, že mi ve středu ráno prostě začnou vyvolávat porod, ale během čtvrt hodiny se Mikronautův stav podle monitoru tak zhoršil, že jsem byla během asi 8 minut na sále (3. ZÁSADNÍ SPRÁVNÉ ROZHODNUTÍ!!), nahá, s píchnutým epidurálem... a ve 21:10 vytáhli  (prý z hrozivě vyhlížející plodové vody) Toníčka... 

a já dostala hustej, ale úlevnej nervovej záchvat :-) 


Toníčka hned odnesli, chvilku byl v inkubátoru, ale během pár minut se dostaly všechny funkce do normálu a přinesli mi ho na chvilinku ukázat... (mezi tím dorazil i tatínek Ondřej, který kvůli překotnému dění u celé akce chyběl). Noc na JIPce byla bolestivá (rána přicházela k sobě, kontrakce jsem si zažívala ex-post), ale hlavně se mi pořád zdálo o miminku, které leží někde úúúúplně jinde... když mi ho pak ráno na chvíli přinesli, tak šíleně mě to nakoplo, že jsem byla už po poledni na oddělení šestinedělí, abych mohla být s ním....



Vodníček


Po dvou dnech měla na neonatologii službu sestřička, která byla u mého "porodu", když viděla Toníčka, říká: "Ten je tak krásnej, ten se tak spravil, já byla u vaší sekce, když ho vytáhli z té strašné vody, on byl celej zelenej, jak vodníček, ale jak vidím, všechno dobře dopadlo."