Já poběžím a vy budete tleskat a volat: "Tondo, pšidej! Pšidej!" |
Jsou tomu čtyři roky. Chce to být popelářem, případně policajtem. Taky by "chtěl být voják. Ale nerad." Někdy je to k sežrání, někdy na
zabití. Pořád to umí střihnout luxusní hysterák, ale pár minut poté je k zulíbání.
Vytáhlo se to z pidižvíka do klučíka, už nepotřebuje vařečku, aby si rozsvítil na
záchodě."Ty bobky, to byl smrad,
to jsem vykakal bonbóny a zmrzliny."
To. Toník. Antonín. Narozen 1.2.2012 v 21 hodin a nějaký drobný...
Až si konečně sám vytře zadek, bude defekačně samoobslužný. Při močení je na sebe "proud". "To je
proud!" Na pinďourka je taky pyšnej. Ví, že holky, tedy ani nejlepší ségra Karla, ho nemají. Ale zase mají "dva zadky, jeden vpředu, jeden vzadu."
"Su Pražák," nachází svou identitu. Z "elyncylolopedií" ho nejvíc baví
lidské tělo. Rozlišuje hmyz podle počtu nohou. Počítá do desíti, ale málokdy si v té básničce vzpomene na sedmičku. Matematik a filosof se zájmem o přírodní vědy. Ale furt
se nenaučil smrkat.
Rozlišuje hmyz podle počtu nohou... |
Splaskly mu papule, bradu už má jen jednu a nebrečí kvůli každýmu
bouchnutí. A obouchanej je dost. Má modřiny na nohách, kdo ví pořád z čeho. Chodí
do ragby, běhá "nejrychleji na světě" (trocha sebeklamu) a na
firstbajku válí, už by jezdil nejradši bez držení. S rozkoší projíždí louže a
brzdí smykem.
Po císařsku se narodil 1.2.2012 v 21:04 na Bulovce |
Přemýšlí, jak se v nose dělají šušně, jak vysoko jsou mraky, odkud lezou peníze, když máma a táta pracují. Otázky
života a smrti si (a nám) klade se vší vážností, ale když pustí z výšky na stůl
kus papriky, že jako člověk spadl z oblaků dolů na zem a je mrtvej, začne se
smát, že si dělá srandu. Prý je to jen paprikovej mrtvej. Lepší
je, když po bouračce lidi zachrání záchranáři a skončí v "mocnici". Z institucí má jinak rád školku a hospodu. "Kdo nám tu bude hospodařit?" ptá se při vstupu do lokálu.
Usíná to kolem půl desáté, budí se to spontánně v půl osmé, z donucení v 6:40 |
Soutěživost nám pomáhá přežít vstávání v 6:40 do školky. Body za samostatné
oblékání, za deset bodů symbolická odměna. Funguje i hyperbolizovaná samostatnost: "Nedívej se, jdi někam
jinam, třeba na záchod, až se vrátíš, budeš čubrnět, jak budu oblečenej."
Po návratu má většinou tepláky zadkem dopředu a zápasí s ponožkou.
Nejlepší kámoši: Matouš na pohovce, Pat a Mat na obrazovce |
A zpívá. Zpívá. A zpívá. Na stejnou melodii "hajdom hajdom v pytli dom", "zajíček ušáček v lese tesá", "jednou v noci o půl noci přišlo na mě strašidlo" "suché listí pod nohama šustí" i "jede traktor zetor orat brambor". Občas se kousne do jazyka, když s rozkoší jí "něco, co chutná vosám", třeba dort. Nebo nanuk. Nebo to, co vosám nechutná, ale po čem bude silnej a velkej jako strejda Honza. Nebo případně zdravej. Nemá rád zelí a děsí ho bylinky. Bojí se ochutnávat, ale když se překoná, může to být velká láska. Jako tuhle s granátovým jablkem.
Je sám sobě nebezpečný, když leze po židlích a skáče z gauče, někdy
přeopatrný, když jde po rovině. Má všech dvacet zubů a všechny kosti celé.
Zatím.
Ragby školka |
Ka´lička (sestra) |
Miluje Pata a Mata. Bezmezně. A sestřičku "Kaličku". Etalon
chytrosti je táta. A nejkrásnější holka na světě? "Máma." Ale dobře
ví, že za ženu si nevezme ani mámu ani ségru, ale úplně cizí holku.A bude s ní mít děti. Každej velkej chlap má mít ženu. A nejkrásnější věta, kterou dosud řekl? "Maminko, buď tu ještě chvíli, chci se na tebe dívat."
Toníkovi dojatá matka s láskou... 1.2.2016 21:04
Žádné komentáře:
Okomentovat