středa 14. ledna 2015

Smutný příběh medvídka Dědy

Ačkoliv si pan Antonín s velkou vervou a smyslem pro dramatické situace hraje na bouračky, vozí zraněné nebožáky do nemocnice a léčí je všemožnými invazivními i neinvazivními metodami (obvazováním počínaje, řezáním končetin konče), včerejší první setkání s opravdickým vážným úrazem ho citově zasáhlo plnou náloží. Naštěstí šlo "jen" o medvídka. O čtyřicetiletého medvídka zvaného Děda.

Před usnutím (tj. mezi pohádkou čtenou tátou a puštěním audia O pejskovi a kočičce v hajajovském podání Vlastimila Brodského) si Toník v postýlce sám hrál s pejskem Matoušem (3 roky) a medvídkem Dědou (39 let). 

Do naší ložnice (a noční směny domácích detašovaných redakcí tří časopisů - Týden, Instinkt a Vesmír) doléhaly úryvky dramatického Tondova přehrávání nějakých zásadních včerejších zážitků (mj. na stavbě před naším domem jsou už dva jebáty roz. jeřáby, bylo u nás na návštěvě mimi Ondřej a plakalo, posílali jsme si s tátou Tatru, ovečka blinkala jedla moc cukru atd.) Pohoda. Ale pak se ozvalo... tiché... pak silnější... plačtivé... zoufalé... Máááámooooo máááámoooo!

Na posteli seděl Toník s vyděšeným výrazem, v ruce medvídka Dědu s obřím kráterem místo čumáku. "Co se stalo?" ptám se. Chci nejdřív vědět, jestli šlo o nehodu nebo brutální úmysl... ale hned z prvních náznaků je mi jasné, že se stala fatální nehoda, Toník propukne v pláč, chudáka ho schvátí lítost... medvídek věren svému jménu je dosti vetchý, o původní oči přišel před cca 36 lety zásahem svého prvního majitele (Toníkova otce Ondřeje), nová očka mu byla přišita plastickou chiruržkou babičkou Alenkou. Látka na čumáku byla notně zteřelá a při nějakém silnějším Tondově pohlazení se protrhla a z medvídka vylétl molitan... 

To musel být šok! Toník se mi choulí v náručí, brečí, snaží se pobrat co se stalo.

Mám ale pocit, že do náručí potřebuje vzít i původní medvídkův majitel... statečně se snaží potlačit slzy, ale tohle neštěstí zasáhlo oba mé muže!

Medvídek tedy pojede na plastiku do "mocnice", slíbíme synkovi. Snad ho babička zase nějak zacelí. A kdyby bylo nejhůř, mám kontakt na pana doktora Bohdana Pomahače.