Občan Antonín přebírá svůj pas s fotografií uprchlého trestance |
(Pozor, jemnocité, tohle je experimentálně exkrementální zápisek jen pro otrlé)
...na jeho stolici.
Donedávna jsme použité plíny mohli mít den dva v igeliťáku v koši v pokoji, což je nyní zhola nemožné. Člověk by nevěřil, jak dokáže šestiměsíční roztomilé miminko zamořit uzavřené území! Uf! Dřív to bývala taková pohodička: přebalíme, uvidíme... teď je to jednou denně připomíná spíš cvičení civilní obrany, jen bez plynovém masky.
Sedánek u Budyho na Libeňáku |
Ale co my, my to nějak zmáknem, ale jak náročné to začalo být pro Toníčka a jeho trávící trakt. Ač je povětšinou povětrnostní stav stabilizovaný, občas se systém ucpe...
...což se nebožátku stalo právě včera. Po celodenní náladové nerudnosti doprovázené naopak rudnutím v obličeji vyvolaným tlakem v oblasti zadně-pánevní se to konečně povedlo. Ale nikoliv do plíny, ale při koupání... rovnou do své bělostné vaničky.
Ále co, když se takovej ucpanej systém uvolní, to je najednou radosti, vanička nevanička. Však to znáte...
Žádné komentáře:
Okomentovat