sobota 30. března 2013

HUBA DENTATA

ZAHLENĚNÝ DO SEBE


Horečně brouzdám internetem a hledám nějaký relevantní odkaz pro termín "zub mimo řadu". Kromě maminkovských diskusí, z jejichž čtení by mi asi brzo vyrostl třiatřicátý zub, vyběhne jedno pdf z lékařských skript s fotkami děsivých anomálií! Šmarjá... ale ta bílá špička fakt vypadá, že roste někde uprostřed patra... 


VYMRAŽOVACÍ KROSNA
Uf. 

Druhý den vylezla i další špička Toníkovy další (kolikáté už, nemůžu se dopočítat) stoličky, a ukázalo se, že ta mimořadnost byl jen optický klam, pětka se klube jen kapánek nakřivo. Nic mimořádného. Toník se stále jeví jako úplně řadové dítě. Řadovka.

Zahleněný do sebe 

Ovšem nastydnul. A poprvé byl opravdu marod i s "teplotkou".

 A to přes veškerou pečlivou a vytrvalou imunizaci dle receptury profesora imunologie: pravidelná návštěva dětských koutků, jízdy mhd, dudlík - ústa, zem, ústa - a otužování (dobrá, konečně mi mohou ti, kteří mi od 1. 2. 2012 naznačují, že své dítě málo oblékám, říct: Já jsem ti to říkal/a)... 
ZA PRST. Nyní nejoblíbenější Tondův chodecký styl

Vymrazili jsme ho, chudáka. To je tak. To když jsme se v jeden nejmrazivějších dnů v roce rozhodli pro výlet na Českou Sibiř s Toníkem v krosně. Ty botičky na nožkách čučících ve větru ho halt moc nezahřály, slunce bylo ještě tak slabé... 

 Ale zatímco jeho chrchlání a zahleňování sebe samého i všeho okolo během čtyř dnů ustalo, já tuhle rýmičku od svého syna chytla a drží se mě to už 14 dní. Takže na tom receptu profesora Špíška zřejmě něco bude, budu se muset víc plazit dětskými koutky a ochutnávat cizí hračky, abych něco vydržela.

Ale Toník mi míchá lžičkou čaj a fouká do něj, takže to vlastně vůbec není tak špatný.


Hepčí!
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
HOT NEWS: Toník zelegantňuje své první kročeje, výpady do prostoru stávají se častějšími a jistějšími, ale víc, než tři rychle samostatné krůčky zatím nedal. Ale už je většinu hrací doby na dvou, zvlášť, když drží hračku nebo jídlo, to se rád zapomene, že přední končetiny vlastně vůbec k opírání o zem nepotřebuje.

Během týdne vytunil skládání primitivního puzzle. Dřevěná zviřátka už zapadají do svých přihrádek. Mozek frčí až se z něho kouří. Gratulujeme úspěšným řešitelům.

Ale začal se probouzet už po šesté hodině a přestalo být pravidlem, že s lahví mléka ještě na hodinku či dvě usne. Snad bude nápomocen letní čas.


  

Žádné komentáře:

Okomentovat